Setkání potomků z vrhu 'A' v Řásné

ve dnech 1.-3. května 2009


O prodlouženém víkendu 1.-3. května 2009 se nám podařilo uspořádat přátelské setkání potomků z vrhu „A“ v kempu Velkopařezitý v Řásné u Telče. Termín byl vyvedený, téměř u příležitosti oslavy „štěněcích“ prvních narozenin, které měli 29. dubna. Počasí nám přálo, účast byla velmi uspokojivá. Celého víkendového setkání se se svými smečkami zúčastnilo pět potomků ze sedmi (tj. Alf, Apach, Aldy alias Denny, Allison alias Eli, Anny), Bali se svými pánečky a psí kamarádkou Eli dorazil alespoň na sobotní odpoledne. Kvůli pracovním povinnostem paničky jsme se tedy nesetkali pouze s Adélkou. V pátek odpoledne, po příjezdu téměř všech účastníků, uvítacích formalitách a posilnění v místní restauraci, jsme podnikli společnou výpravu s cílem najít možnost koupání pro psy. I když hned vedle kempu i v okolí je rybníků spousta, většinou jsou to rybářské oázy bez možnosti psího koupání. Cestou k rybníku nás zastihla menší bouřka, tak jsme se museli předčasně vrátit a na chvilku se ukrýt v chatkách. Déšť však trval jen chvilinku a mohli jsme opět na sluníčko, kde jsme se vpodvečer věnovali výcviku dětských psovodů. Pak už jsme trávili čas opékáním špekáčků či klobás a příjemně jsme relaxovali při kytarovém a pěveckém umění Apachova pánečka. Bylo moc fajn poslouchat po dlouhé době dlouho neslyšené písničky, prostě nádhera a romantika do pozdní noci či brzkého rána.

V pátek odpoledne, po příjezdu téměř všech účastníků, uvítacích formalitách a posilnění v místní restauraci, jsme podnikli společnou výpravu s cílem najít možnost koupání pro psy. I když hned vedle kempu i v okolí je rybníků spousta, většinou jsou to rybářské oázy bez možnosti psího koupání. Cestou k rybníku nás zastihla menší bouřka, tak jsme se museli předčasně vrátit a na chvilku se ukrýt v chatkách. Déšť však trval jen chvilinku a mohli jsme opět na sluníčko, kde jsme se vpodvečer věnovali výcviku dětských psovodů. Pak už jsme trávili čas opékáním špekáčků či klobás a příjemně jsme relaxovali při kytarovém a pěveckém umění Apachova pánečka. Bylo moc fajn poslouchat po dlouhé době dlouho neslyšené písničky, prostě nádhera a romantika do pozdní noci či brzkého rána.

Sobotní dopoledne prožila většina z nás na vycházce, při které jsme konečně narazili na rybník a pejsci si mohli vyzkoušet svoji chuť či nechuť do vody. Kolem poledne přijela Baliho smečka, se kterou jsme strávili pár odpočinkových hodin, ale i vypjatých chvil při pokusu o vytvoření hromadné fotografie. Po jejich odjezdu jsme se pustili do sourozenecké soutěže O řásenskou kost, sestávající z disciplín nutných pro absolvování OVVR, ze základní poslušnosti a několika disciplín pro obveselení. Vše absolvovat bylo dosti náročné, takže jsme od několika připravených disciplín upustili. Během soutěže si mohli psovodi ověřit dovednosti svých pejsků, jejich chuť do práce, nutnost neustálé motivace, ale mohli získat i zkušenost, že i když pejsek sebelépe zvládá nějakou dovednost, může při zkouškách vymyslet různé lumpárny, na což musíme být neustále připraveni. Večer u ohně byly vyhlášeny výsledky soutěže, stručně okomentovány výkony nejen jednotlivých pejsků, ale převážně psovodů, předány diplomy s bodovacími tabulkami a odměny pro pejsky. Tentokrát nám jen zahřívání u ohně nestačilo a místo jakýchkoliv jiných nápojů většina z nás dala přednost svařenému vínu, neboť Vysočina si na nás připravila dosti chladnou noc

Zatímco někteří z nás strávili nedělní dopoledne cvičením s pejsky u vody či na suchu, jiní účastníci již vzorně uklízeli a balili. Po společném posezení u oběda a kávy jsme se pomalu loučili a během odpoledne jsme se postupně rozjížděli do svých domovů.

Jsme moc rádi, že jsme měli možnost vidět většinu potomků naší Gracy pohromadě, více poznat je i jejich smečky, a doufáme, že i ostatní účastníci si ze setkání odváželi převážně pozitivní zážitky. Pro pejsky to byl určitě náročný víkend plný nových zkušeností a dojmů. I když každý páneček má se svým pejskem jiné ambice a ne všichni chtějí své pejsky uchovnit či se věnovat dalšímu výcviku, je víc než jasné, že každý z pejsků plní vzorně svou roli rodinného společníka, kamaráda do nepohody a věrného průvodce. Každý pejsek je individualita s určitými povahovými rysy, ale zároveň i obraz výchovy jednotlivých pánečků, všichni však mají žádoucí vlastnosti retrívrů, zkrátka retrívři jak mají být, což je pro nás podstatné. To, zda se s určitými nedostatky, jako je např. u některých pejsků na základě špatných raných zkušeností obava z vody, nedokonalé přivolání či prozatímní nesympatie k nošení zvěře, budou chtít pánečci porvat a snažit se je odbourat, to už záleží na každém z nich.

Fotogalerie